Kdo neskáče, není Čech

Minulý týden (6. a 7. března) se v Trondheimu konaly lyžařské závody. Ve čtvrtek běh na lyžích v rámci severské kombinace a kvalifikace na pátek - světový pohár ve skocích na lyžích. Původně jsem ani neplánoval, že se zúčastním. Ve čtvrtek jsem měl nějakou školu, navíc bylo hnusně. Ale v pátek jsem si řekl, že bych mohl vyrazit na hlavní program. Kdyby nelilo.

Před začátkem

Naštěstí někdy kolem třetí déšť ustal a vypadalo to, že bude po celém dni konečně normální počasí. Takže jsem honem sbalil vlajku, pití a jablko do batohu a vyrazil jsem s Niklasem na autobus. Autobusem jsme ještě s Němcem Sašou dojeli na Samfundet - taková kulturní křižovatka města. Kulturní, protože je to červený kulturní dům s velkým sálem, klubem, restaurací, knihovnou, barem. A křižovatka je to doslova - takže tamtudy projíždí všemožné autobusy, město i mimoměsto.

Na protějším břehu

Samozřejmě všude spousta lidí, dokonce nějaká studentská kutálka tam čekala s inštrumenty. Každopádně lidí bylo tolik, že jsme se do prvního autobusu prostě nenacpali. Tak jsme pěšky došli na předchozí zastávku na trase a počkali na další spoj. Tam už jsme vešli v pohodě. A na následující zastáávce se do autobusu nacpalo asi tak 2x tolik lidí, než by člověk považoval za možné. Včetně onich muzikantů. Já jsem naštěstí seděl, ale to znamenalo, že jsem byl ze všech stran obklopen lidmi, a v obličeji jsem měl nějakou housku (dokonce od Amati).

Polská většina

Každopádně jsme na místo nakonec dorazili a vyrazili k můstkům. Kluci už lístky měli, já jsem si ho ještě musel koupit. Sice za 200 NOK, ale jinak to nešlo. Na tribuně jsme se potkali se zbytkem party a mohlo se začít. Jen dodám, že fanoušků z Polska bylo okolo snad víc než Norů, třetí v pořadí bylo asi Německo, ale nechybělo ani pár lidí z Rakouska. Takže si člověk připadal málem jako doma - obklopený Poláky a Němci a široko daleko nikdo, kdo by mluvil stejnou řečí.

Cewá, necewá pawta

Na fotce výše vidíte, jak jsme se tam sešli - v přední řadě Nizozemka Tanja, pak nevím, vpravo Němec Niklas, vzadu dvě Bavoračky, Němec Markus, Belgičanka Sarah, pak netuším a úplně vpravo Němec Sacha. V nejvyšší řadě pak vlajky (Polák Julian na fotce chybí).

Dojezd

Celý závod jsme sledovali jak naživo, tak na velkoplošné obrazovce nad dojezdem. Jak můžete vidět na následující fotce, závodníci byli většinou spíš takové malé fleky, dokud se nepřiblížili někam k dopadu. Můstek samotný trochu v dálce, takže skokana jste neměli šanci vidět na startu na vlastní oči, takže obrazovka se hodila. Závodníci skákali jeden za druhým, takže to bylo trochu jak na tenise - hlavou sem tam - obrazovka, skokan, obrazovka...

Skokan

A teď k závodu samotnému: Fanoušci vždycky křičeli, když skákal jejich závodník, takže byl docela kravál vždycky, když skákal nějaký Polák. Češi byli v závodě taky zastoupeni slušně, málem lépe než v publiku(Hájek, Janda, Matura, Koudelka, Kožíšek - ten se podle mě ani nekvalifikoval). Skoro od začátku se držel ve vedení Koudelka, který předvedl nejdelší skok dne hned v prvním kole. Aby taky ne, když jsem mu to taky vyhulákal. Nějak se těm davům Poláků konkurovat muselo, i když jsem na to byl sám :-D

Přestávka

Takže první kolo probíhalo víceméně v pohodě. Našim se nijak zvlášť nedařilo, až na Koudelku, který vedl. Ale ani ostatní závodníci na tom nebyli kdovíjak skvěle. Někomu se dařilo více, někomu méně. Ale, jak asi vidíte z fotek, s počasím to nebylo nijak skvělé - bylo nad nulou, pršelo, a tak už to vypadalo pár dní. Takže podmínky dost na pytel. O přestávce vyrazila na dopadovou plochu uklízecí četa, aby všechno uhladila a srovnala. A pak přišlo druhé kolo.

Bardal!

Jelikož Koudelka vedl, skákal jako poslední. Druhý v pořadí byl Nor Bardal, který je mimochodem z Trondheimu. Ten druhým skokem potvrdil, že má na domácím můstku asi něco naskákáno a dostal se do vedení. Pak už se čekalo jen na to, jestli Koudelka dokáže zopakovat výborný skok z prvního kola. Těsně před skokem tam skupinka Čechů na druhém konci tribuny zapálila dýmovnice v národních barvách, tak bylo trošku pozdvižení, ale hlavně byli všichni zvědaví, jak (to) dopadne. Bohužel se 137 metrů neopakovalo a Koudelka skončil na smolném čtvrtém místě.

Hymna

Na závěr si rozjásaní Norové zazpívali hymnu, Poláci smutně věšeli hlavy. A já jsem v duchu proklínal Bardala. Pak se všichni odebrali k odchodu a odjeli přeplněnými autobusy zpátky do města. I když závod nedopadl pro Čechy nijak slavně, bylo to celkem fajn, až na počasí, které bylo trochu praštěné. Ale i tak jsme si to všichni asi užili. Nebo minimálně odešli spokojeni a zase s novou zkušeností. Nějakou oficiální zprávu o závodě si můžete přečíst třeba na idnes.

Sobota

V sobotu se konal v Outlandu zase další modernový turnaj. Tentokráte jsem si do balíčku přidal také několik naproxovaných karet. A ať už to bylo tím, nebo jenom velkou dávkou štěstí, podařilo se mi turnaj vyhrát. Report psát nebudu, top 4 je na mtgpulse.com, jen poznamenám, že mi to dost zlepšilo náladu. A kromě toho jsem si odnesl kartu v hodnotě 57$, takže se mi zaplatil i vstup na skoky na lyžích :-)