Polštářová bitva

Jak je mi od nedávna známo, a teď i vám, je 5. duben mezinárodním dnem polštářové bitvy. A, jak jste možná zachytili někde ve zprávách, po celém světě se konají větší či menší polštářové bitky. Přehled můžete najít na pillowfight.com. A samozřejmě Trondheim na tomto prestižním seznamu nechyběl. A já jsem zase nechtěl chybět na takové akci.

Polštář jsem vzal nějaký, co byl na bytě, už když jsem se nastěhoval. Byl by i celkem pěkný, kdyby nebyl špinavý a zastrčený za gaučem několik měsíců. Tak jsem ho aspoň trochu očistil, strčil do igelitky a vyrazil do školy. V sobotu jsem pracoval s Nory ve škole na projektu na Web intelligence. Snažili jsme se tam něco zprovoznit, takže jsem směrem do centra vyrazil na poslední chvíli.

Když jsem došel na náměstí v Trondheimu, byla už akce v plném proudu. Počítal jsem tedy s trochu větší účastí. Na náměstí probíhal zrovna nějaký trh a bitva se konala uprostřed, takže přes stánky ani nebylo vidět, že se tam něco děje. Když jsem ale přišel blíž, uviděl jsem, že už se to tam mele. Tak jsem na nic nečekal a zapojil se do akce.

Kolemjdoucí se pozastavovali a nevěřili tomu, co se tam děje. Trhovci i nakupující jen koukali. Sem tam si nás někdo fotil. Ale to samozřejmě nikom ze zúčastněných nevadilo, s tím se počítalo. Takže se tam všichni nerušeně mlátili polštáři. Občas hlava nehlava, sem tam jen nějaký duel, a někdy se najednou vrhla skupinka polštářových bojovníků na jednoho nebo dva nebožáky :-D



Ale pořád jsme samozřejmě měli na paměti, že je to jenom o srandě a snažili si celou akci co nejvíc užít. Tu a tam bylo taky třeba dát si pauzu od toho všeho běhání a mlácení. Jenom chvíli vydechnout, prohodit pár slov s ostatními, a pak se do nich zase pustit.

Celé to představení netrvalo nijak zvlášť dlouho, ale o to víc bylo intenzivnější. Aspoň teda tu a tam. Jinak to byla veskrze poklidná a relaxační akce. Nakonec jsme ještě udělali pár společných fotek, naposledy se do sebe pustili, a pak si zase všichni vyrazili po svých.

Brothers in arms

Bylo velice příjemné zpestření celého víkendu. Takže můžu jen doporučit. Ať už to bude nějaká bitva příští rok, pátého dubna. Nebo jenom nějaká malá bitvička u vás doma. Vzhledem k tomu, že máme v Čechách mnohem víc péřových polštářů než tady, může to celé akci dodat mnohem zajímavější atmosféru...

Do poznámky uvádím, že celá akce měla jednu oběť, respektive jeden poštář, který nepřežil. Jinak se vše odehrálo naprosto v klidu.

Polštář jsem tam nechal nějakému chlapíkovi, co tam seděl na lavičce. Původně jsem ho tam jen plánoval nechat ho tam někde ležet, ale když si o něj chlapík sám řekl... Všichni byli ve finále spokojení, já se polštáře zbavil a udělal dobrý skutek. Chlapík dostal pěkný polštář, který nikdo nechěl.

Pokud máte přístup na Facebook, nějaké fotky si můžete prohlédnout tady.

V pyžamu Polák Julian, organizátor akce. Vpravo od něj Slovák Martin

Besøk fra Tsjekkia - část 2.

Pokračování o návštěvě mojí milé sestry v Trondheimu je tu. Tentokráte méně textu, ale o to víc obrázků. Tak se snad bude líbit...

Pohled na centrum

Středa

Ve středu jsme se domluvili s Finy na společné návštěvě televizní věže na Tyholtu. Ve věži se nachází restaurace, kterou jsme měli v plánu navštívit. Mají tam akci typu "sněz, co můžeš" na pizzu a nějaký ten salát. Tak jsme si řekli, že to vyzkoušíme...

V pozadí napravo Moholt

Holky vyrazily dopoledne do města, Finové měli taky vlastní program. Já jsem něco dělal na koleji. A v jednu jsme se sešli ve věži. Výtahem vyjeli nahoru, usadili se ke stolu, pak si zaplatili pizza bufet a mohlo se jíst. Celá restaurace se otáčí kolem osy (dokola asi za hodinu). Takže jsme se při jídle mohli kochat výhledem. V nabídce byly asi tři druhy pizzy a nějaký salát s dressingem. Takže jsme postupně všechny vyzkoušeli, baštili a povídali.

Bráchové

Řeč byla o všem možném. O Finsku, o Čechách, o sportech, o seriálech, koníčcích a tak dál. Po nějaké době už jsme byli všichni přecpaní pizzou. Ne, že by byla tak dobrá, po pravdě spíš naopak, ale za ty peníze... :-D Po necelých dvou hodinkách jsme se odvalili do výtahu a šli jsme ten oběd trochu rozchodit do města.

Sestry

Od věže na Tyholtu je to jen kousek k pevnosti Kristiansten, kam jsme zamířili. Jednak, aby slečny spatřily místní pamětihodnosti, a pak je odtamtud pěkný výhled na město. Z Tyholtu je to trochu s kopce, takže i když jsme se valili jak sudy, šlo to celkem svižně. Naopak se na sněhu muselo dávat pozor, aby to nešlo svižně ž moc...

Kristiansten I

Na Kristianstenu bylo sice zima a větrno, ale hezky. Tak jsme tam všechno omrkli. Proto sem těch fotek hodím víc...

Kristiansten II

Od pevnosti jsme sešli dolů do města, kde jsme si dali rozchod. Finové šli na chvíli někam posedět, protože večer chtěli jít do katedrály a měli ještě dost času. Holky šly ještě mrknout do nějakých obchodů. A já šel zjistit, jak mají otevřeno v opravně kol, protože jsem potřeboval vyměnit pedál na tom mém krámu.

Kristiansten III

Sešli jsme se pak zase všichni večer na koleji. A jelikož to byl poslední večer holek, tak jsme poseděli všichni ve společné místnosti. Popovídali, popili něco vína, co holky přivezly. Zkrátka bylo veselo a ten večer jsme si užili.

Krisiansten IV

Čtvrtek

Ve čtvrtek už se žádné velké věci neděly. Teda kromě toho vstávání na směny, které jsem popisoval v předchozím dílu. Nicméně jsme ráno všichni přežili, jakož i studený týden.

Holky si akorát sbalily věci, zkoukly pár dílů seriálu. Naposled jsme popovídali, mrkni po okolí a tak. Pak už jenom počkali, až dorazí Johan se svým vozem a vyrazili směrem na letiště.

Na letišti sice trochu trvalo přemluvit automat na letenky, ale nakonec to dobře dopadlo, všechno se podařilo a holky mohly vyrazit domů.

Dojemné a smutné loučení

Poznámky:

• Jak asi vidíte na fotce, holkám vyloženě rvalo srdce, že musí jet zase zpátky do těch +20°C, co byly tou dobou v Čechách.
• Už v sobotu po jejich odletu bylo v Trondheimu krásně a jasno, sluníčko svítilo, co mu síly stačily.
• Takže poučení pro případné návštěvy: Přibalte si s sebou pořádné počasí.

Každopádně návštěva z Čech byla vítaná. Holkám se sice nelíbilo místní počasí, nedalo se pořádně chodit na nějaké delší procházky, protože sněhu bylo celkem dost. A všude. Ale doufám, že si to užily i tak...

Besøk fra Tsjekkia - část 1.

Jak jste jistě poznali z názvu příspěvku, dneska to bude o návštěvě z Čech... Ono, zatímco jsem dělal věci do školy, stihlo se tady toho hodně udát. Přišla a odešla zima, začalo jaro. Ale tohle spadá ještě do doby před tím vším blázincem, kdy sem v půlce března dorazila na návštěvu nejmilejší z mých sester s kamarádkou. Sice doteď pořád nechápu proč, ale holky s sebou přivezly pěkně divné počasí - regulérní zimu. Asi jim doma chyběla, tak si ji chtěly užít tady...

Pohled z kuchyně

Další vtipnou věcí na celé akci bylo to, že zrovna v tu dobu taky dorazila Joniho sestra Tiia. Takže byla docela sranda s tím, aby se nějak pořešilo spaní. DH nabídl svojí postel, protože má nějaký problém se zády, tak na ní nespí. Nicméně Tiia přijela už o den dřív, než holky z Čech, takže si postel zabrala ona. Já jsem si tu vypůjčil dvě erární skládací lehátka (lepší, než jsem čekal).

Ale nakonec jsme to udělali tak, že jsme do mého pokoje přestěhovali rozkládací, nebo spíš rozpadající se, gauč z kuchyně. A mojí postel do kuchyně. Holky bydlely a spaly u mě v pokoji, zatímco já v kuchyni. Což sice bylo přijatelné z hlediska místa, ale jinak pěkně na pytel. Zvlášť ve čtvrtek, kdy Niklas vstával na šestou, Joni a Tiia v 7, DH v 8 a já plánoval vstát tak kolem deváté. Ale nakonec se to zvládlo.

Velký holky ve světě... Bacha na ně! :-)

Na obrázku výše si můžete prohlédnout ony návštěvnice. A v následujících řádcích se vynasnažím popsat, co tady podnikaly. Prokládat to budu fotkami ze středečního výletu, protože jinak dokumentace trochu pokulhává. Takže pěkně od začátku:

Neděle

Holky přiletěly v neděli 16.3. odpoledne. S jedním známým - brňákem Honzou - jsem se domluvil, že vezme auto a vyzvedneme je na letišti. A tak se i stalo. Holky dorazily na čas, kufry se po cestě neztratily, takže jsme je dovezli na Moholt, a mohlo se jít bydlet.

Poté, co si holky vybalily, předaly mi všechny dary, proviant a pitivo, chvilku si vydechly. Následně vyfasovaly mapky města, karty na autobus a klíč, aby si připadaly patřičně jako turisti, a pak se mohlo vyrazit na krátkou procházku. Spíš aby se neřeklo. Venku byla tma, zima a chumelilo. Holkám se nechtělo nijak daleko. Tak jsme se podívali aspoň ke škole, jak vypadají Bradavice pod sněhem.

Holky jsem pak poslal zpátky autobusem, aby si taky vyzkoušely, jak to tady funguje. Pak už následovalo jenom to zmíněné stěhování nábytku, spousta povídání, představování se spolubydlícími a tak vůbec.

Ve městě

Pondělí

V pondělí ráno jsem vyrazil téměř ve vánici do školy. Když jsem se tam konečně doploužil, bylo v přednáškové místnosti prázdno. Při letmém pohledu na internet jsem zjistil, že přednášející hodinu odpískal. Přičemž tomu tak učinil někdy kolem půlnoci, což už jsem fakt nezaregistroval. Tak jsem to zreprodukoval pár dalším nešťastníkům, co dorazili do školy, a vyrazil jsem zase zpátky na kolej.

Odpoledne jsem žádnou přednášku neměl, tak jsme vyrazili s holkami do města na procházku, aby se podívaly, jak to tu vlastně vypadá. Joni byl někde ve škole, tak jsme vzali Tiiu s sebou, aby se nenudila. Prošli jsme většinu centra, podívali se, kde leží všechno důležité - katedrála, nádraží, Rockheim (kde je v pondělí bohužel zavřeno) a tak.

Když jsme se od Rockheimu vrátili zpátky do centra, začalo docela hustě sněžit. A holky, které celou dobu remcaly na počasí, už toho měly trochu dost. Takže jsme zase vyrazili busem zase zpátky na Moholt. Tam už se nic moc zajímavého nedělo. Jen nějaké povídání, koukání na seriály - Finové na Big Bang, Češky Spartakus, já jsem koukal na něco do školy.

Sněžný chameleon

Úterý

V úterý jsem šel na norštinu, kterou mám do dvanácti. Takže jsem se vrátil na kolej akorát na oběd. S holkami jsme udělali pórkový krém. Protože pórku dovezly požehnaně, tak aby se to nějak zpracovalo. Tak se zapojila Eliška, Vlastina i já. Uvařil se toho docela kotel, protože jsme to pak jedli ještě k večeři a ve středu znova :-)

Po obědě holky vyrazily do města samy, zatímco já jsem zůstal doma. Byly se podívat v Rockheimu, a tak různě po městě. Kde všude byly, to vám takhle nepovím. Ale po návratu vypadaly celkem spokojeně, tak se jim tam snad líbilo.

Jarní počasí. Skoro

Škola :-P

V poslední době jsem byl trochu zaneprázdněn školou. Pořád je tak nějak co dělat. A ukázalo se, že jsem si ty předměty nakombinoval pěkně blbě. Protože se teď nějak sešly krátce po sobě uzávěrky na několik projektů. Času nazbyt nějak nebylo, takže blog šel zase stranou.

Minulý týden to byl projekt na Software architecture, kde se jednalo o projekt k řízení malého robota (simulace v Javě) a hromadu dokumentace, tabulek, schémat a vůbec podobných věcí okolo. Vzhledem k tomu, že nás v týmu bylo šest, ale z toho pracovali tak čtyři, bylo toho celkem dost, času málo. Nakonec jsme ale odevzdali, co jsme měli. A uvidíme, jak nám to ohodnotí.

Tenhle týden to byla Web intelligence. Ve skupince jsem byl se třemi Nory. Z nichž jeden si ale udělal prázdniny, takže projektu moc nedal. Ostatní dva se tvářili, že jako budou pracovat. Takže jsme se několikrát týdně scházeli. Dokonce jsem byl minulou i předminulou sobotu celý den ve škole, což se mi snad zatím nikdy nepovedlo.

A doufám, že už ani nepovede, protože koho to má bavit. Navíc nemůžu říct, že by ty naše schůzky byly nějak přehnaně produktivní. Když bylo třeba o něčem rozhodnout, bylo to fajn, protože se mohly věci řešit na místě a rychle. Ale jinak, když bylo třeba něco vytvořit, ozkoušet, a pak zase nějak upravit a předělat, tak se nic neurychlilo tím, že jsme seděli vedle sebe. Já teda osobně na něčem podobném radši pracuju v klidu...

Cílem projektu bylo vytvořit Semantic MediaWiki na libovolné téma. Vytvořili jsme wiki o kytarách - cílem bylo popsat různé modely od různých výrobců dle parametrů. Data jsme se snažili získat z externího zdroje, takže se něco podařilo najít, něco ne. Ale ostatně se můžete podívat sami, jak se mi to nakonec povedlo na http://guitars.referata.com Do poznámky jen uvedu, že jsem něco podobného dělal poprvé, takže to podle toho vypadá. A cílem bylo projekt zrealizovat tak, aby byl funkční. Ne aby byl nejlepší na světě :-D

Další věcí byla zkouška z norštiny, kterou jsem měl ve středu (9.4.) odpoledne. Jelikož jsem pořád dělal na něčem jiném, norštině jsem před zkouškou zas tolik nedal. Takže uvidíme, jak to dopadne. Byl to test o čtyřech částech - gramatika zaměřená na podstatná jména, přídavná jména, pak odpovědi na otázky. A poslední bylo napsat krátký text na jedno ze čtyř témat. Já psal o tom, co dělám ve volném čase. Ale zkuste napsat smysluplný text, když znáte jen pár základních věcí a nemáte skoro žádnou slovní zásobu :-)

Takže teď zbývají ještě dva projekty - jeden se dělá sólově, další je týmový na Information systems. Ale to už snad bude v pohodě. Akorát nevím, jak dokopu k práci Srby, když se mi to nepodařilo s Nory :-D

Z Dragvollu

 Abyste neřekli, že je to jen nudný text, přikládám fotku Trondheimu, jak to vypadá z Dragvollu, kam jsem chodil na norštinu...